album
MINOVÝ POLE
texty skladeb
1. Dneska mám volno
Dneska vodhazuju mobil, ať mi nikdo nevolá.
Bych svoje baterie dobil a zas moh‘ makat dokola.
Dneska vodpojuju sítě, kontrolka mi blikala.
Pět dní v kuse unaví Tě, pauza nastala!
Dneska mám volno, nejsem k dispozici
Mám vás na háku, chráním se před mrtvicí.
Mozek se zavařil, už se s tím trvale peru.
Dneska se vypařím, to říkám na rovinu.
Zmizím jak modrej dým, jak šutr pod hladinu.
Dneska mám volno, tím pádem na všechno … v šeru!
Za chvíli beru dráhu z práce, krysí závod odkládám.
Dobrovolná izolace! Tam se s nikým nehádám.
Dneska dezertuju z mapy, aby mi nepraskla hlava.
Vymažu všechno co mě trápí, ať může začít oslava!
Dneska mám volno, nejsem k dispozici
Mám vás na háku, chráním se před mrtvicí!
Mozek se zavařil, už se s tím trvale peru.
Dneska se vypařím, to říkám na rovinu.
Zmizím jak modrej dým, jak šutr pod hladinu.
Dneska mám volno, tím pádem na všechno … v šeru!
2. Hlavolam
S dechem pak utichá hlas a to všechno, co je ve slovech.
Země rychle ztrácí tvar, k tomu není moc co říct.
Život je jen křehký dar, který od zrození plyne v nic.
Za ty brány už nevidím, kam všechno jsoucí unáší proud.
Mezi ničím a mezi vším prý je poslední soud.
Dál, jako vodopád, se propadáš k zasvěcení.
Řád nejde obelhat, vězí v něm sjednocení.
Jednou prostě zhasne svět a všechno pojme věčný mír.
Osud nejde podplácet, nikdo z nás nevyzraje na vesmír.
Duše míří Bůh ví kam, když se obrátíme v prach.
Na ten věčný hlavolam odpověď je ve hvězdách.
Za ty brány už nevidím, kam všechno jsoucí unáší proud
Mezi ničím a mezi vším prý je poslední soud.
Dál, jako vodopád, se propadáš k zasvěcení
Řád nejde obelhat, vězí v něm sjednocení.
Spravedlivý je to jev, neschová se žádná věc.
Tak to určil velký šéf, že vše co stvořil, čeká na konec.
Všechno bytí zmizí pryč, ale co když je to jenom sen?
Možná je v tom nějaký klíč a bude ve finále odhalen.
Za ty brány už nevidím, kam všechno jsoucí unáší proud.
Mezi ničím a mezi vším prý je poslední soud.
Dál, jako vodopád, se propadáš k zasvěcení.
Řád nejde obelhat, vězí v něm sjednocení.
3. Poslední nula
Slunce olizuje svitem jejich kraje.
Hlavu mívám v transu jako při hypnóze.
Doufám, že dnes ve mně běs nevyhraje.
Cestou necestou, těžce posouvám se kupředu.
Kolem pozoruju hlavy tančící, jak se píská.
Jed jim kape z úst a zloba z pohledů.
Není to med vidět svět takhle zblízka.
Jsem černá ovce, kacířův cejch na mým čele svítí.
Zlatej písek v převodovce, to každý ctihodný občan ví.
Pichlavej bodlák na pohovce, temnej přízrak, jehož se štítí.
Poslední nula v tisícovce, jsem vaše hřebíky do rakví.
Na útěku ze řetězů často šťouchám do lidí.
Někteří to mají rádi a jiní tasí klacky.
Netřeba se bát, časem se to vytřídí.
Kdo to zkusí, holt musí ustát facky.
Není všechno jenom černý nebo zase růžový.
Nikdo sám na svejch zádech neunese svět.
Ale co nás neskolí, to nám, lásko, napoví,
Že kdo to zkusí, něco musí vydržet.
Jsme černý ovce, kacířův cejch nám na čelech svítí.
Zlatej písek v převodovce, to každý ctihodný občan ví.
Pichlavej bodlák na pohovce, temnej přízrak, jehož se štítí.
Poslední nula v tisícovce, jsme vaše hřebíky do rakví.
Pravidlo číslo jedna – hlavně nevěš hlavu!
Stejně jako klasy i pravda dlouho zraje.
Tasím svojí víru jako eso z rukávu.
Věřím, že běs nade mnou dnes nevyhraje.
Jsme černý ovce, kacířův cejch nám na čelech svítí.
Zlatej písek v převodovce, to každý ctihodný občan ví.
Pichlavej bodlák na pohovce, temnej přízrak, jehož se štítí.
Poslední nula v tisícovce, jsme vaše hřebíky do rakví.
4. Ukolébavka
Jednou se ze spánku probudíš a budeš si myslet, že spíš.
Spinkej a počítej ovce, zeslábneš po první stovce.
Ovce Tě do spánku dopraví, jen Ti vstoupí do hlavy.
Budeš mít krásný nový čip a zdědíš po mě obří dluh.
Na každém rohu z kamer bude shlížet Bůh.
Každý Tvý slovo bude bráno, nahráno a uchováno,
Kdyby snad náhodou…
Zpívám Ti písničku prostou, zatímco Tvý dluhy rostou.
Budeš jen číslo a to bude fér, určí ho program Lucifer.
Číslo je správně bezpohlavní. Neutrální a to je hlavní.
Nebudeš mužem ani ženou, staneš se nulou vyváženou.
Budeš mít krásný nový čip a zdědíš po mě obří dluh.
Na každém rohu z kamer bude shlížet Bůh.
Každý Tvý slovo bude bráno, nahráno a uchováno,
Kdyby snad náhodou…
Spinkej, mý bezbranný dítě. Černá tma za chvíli sní Tě.
Jednou se ze spánku probudíš a budeš si myslet, že spíš.
5. Reality show
Hou hej hou, jste v reality show!
Usmějte se do kamery, pane.
Jako herci v kosočtverci hnáni almužnou,
Netušíme, co se s námi stane.
Hou hej hou, jste v reality show!
Usmějte se do kamery, paní.
Poté, co vás vyděsili apokalypsou,
Ochrání vám spaní z vašich daní.
Usmějme se občané, jsme v reality show!
Běžící po šachovnicí s malou figurkou.
Vítej v naší show a podívej se na zprávy,
Jak někde v poušti u Bagdádu válčí milovaný syn.
Před mazlíčky ukážou nám detail hnusné popravy,
Kdy dobří lidé zúčtovali se zlým králem výbušnin.
Všichni litují malého chlapce, sotva chodí.
Zavražděný podnikatel šokoval svým adresářem.
Malý klystýr mozku do spánku Tě doprovodí,
Ať zas můžeš v klidu splácet hypotéku od lichváře.
Hou hej hou, bav se utrácej!
Agentury zformátujou hlavy.
Hou hej hou, mazej do práce!
Žer, co Ti servírujou zprávy.
Síra čpí a dál se smráká, hlavě v písku chybí vzduch.
Ve zdi je díra pro vlkodlaka, kolem se zavírá kruh.
Malý človíček daleko od kormidla, možná se srazí s ledovou krou.
Smůla, že nalezl zrovinka do plavidla, v kterém se hraje reality show.
Hou hej hou, jsme v reality show!
Usmějte se do kamery, pane.
Jako voli dřete v poli v řadě za sebou,
Stádo kamerami sledované.
Vítej v naší show, to se Ti hlava zatočí!
Ohnivý tlamy chrlí denně kvanta zaručených informací.
Lež a pravdu nepoznáš, i když to bije do očí.
Dobrá rada nad zlato se proměnila v buzeraci.
Všichni vědí všechno, a když ne, tak vymyslíme,
Vždyť jsme na „poušť u Bagdádu“ speciální odborníci.
Netřeba se vláčet pískem, my už vám to vysvětlíme,
Kdo jsou hodní obránci a kdo jsou ti zlí útočníci.
Hou, hej hou, jsme v reality show!
Usmívej se, kamera Tě točí.
Běž, kam chceš, kam Tě nohy donesou,
Už tě nikdy neztratíme z očí.
Hou, hej hou, jsme v reality show,
Zamávej nám, kamera Tě snímá.
Hou, hej hou, v zadku s GPSkou.
Tak už chcípni, ať nezhoršuješ klima!
6. Anička Malinová
Zmrznul čas a náhle zazněl hlas.
V tmavý cele mluvil o poslední včele,
Vodu po pás, nervy nadoraz.
Rakve, starý kosti… neznám souvislosti,
Kolem se střílí a hlas ze záhrobí sílí.
Temné utrpení, modlitba ve sklepení,
Slova jsou těžká jako z olova.
Slyším… Pro sebe ušetřím poslední včelu,
Polní uniformy hřmí tu jako předkapela.
Volám anděly na poslední melu,
Smrt dobývá se do kostela.
Zřím do tváře padlého výsadkáře.
Čelo mi rosí, jak přízrak mě prosí:
“Ať je vysloveno, zapsáno její jméno,
Ať její kosti křičí do věčnosti!”
Díky vínku chytám pomalinku,
O co kráčí a už mi to stačí.
Múza mi říká, že tu jde o Gabčíka.
Snad jeho přání chyt jsem do dlaní.
A zas to… Pro sebe ušetřím poslední včelu,
Polní uniformy hřmí tu jako předkapela.
Volám anděly na poslední melu,
Smrt dobývá se do kostela.
Ty moje lásko, Aničko Malinová,
Jak bylo krásné to naše milování.
My dva se v ráji sejdeme brzy znova,
Život si nikdo z nás nezachrání.
Ozvěna hlasu z hlubiny času
Zní v hlavě jako ze sna probuzení.
Dej duši na váhu, objevíš odvahu,
Nemysli na smrt ani na vězení.
Ti dva to věděli, že je zastřelí,
A možná z toho má být poučení.
Daleko od války tahám z obálky
Lásku až za poslední rozloučení.
Pro sebe ušetřím poslední včelu,
Polní uniformy hřmí tu jako předkapela.
Volám anděly na poslední melu,
Smrt dobývá se do kostela.
Ty moje lásko, Aničko Malinová,
Jak bylo krásné, to naše milování.
My dva se v ráji sejdeme brzy znova,
Život si nikdo z nás nezachrání.
Život si nikdo z nás nezachrání.
Život si nikdo z nás…
7. Hoří horizont
Když světlo mizí, den střídá noc.
Když obzor zčervená v blankytném moři,
Temnota nad krajem přebírá moc.
Temnota nad krajem přebírá moc.
Hoří horizont a já nemám hasičák!
Blíží se tma, nad hlavou houstne mrak.
Krvavě rudá zbarví ho v červánek,
Země se chystá na spánek.
Náš kraj se do tmy pozvolna hrouží.
Slunce couvá, slábne záře.
Obzor se červená, dravci už krouží,
A stín se valí, na spící tváře.
A stín se valí, na spící tváře.
Hoří horizont a já nemám hasičák!
Blíží se tma, nad hlavou houstne mrak.
Krvavě rudá zbarví ho v červánek,
Země se chystá, na spánek.
Hoří horizont a já nemám hasičák!
Blíží se tma, nad hlavou houstne mrak.
Krvavě rudá zbarví ho v červánek,
Země se chystá na spánek.
Náš kraj se do tmy pozvolna hrouží…
8. Blanický manifest
Ztrácíme půdu pod nohama.
Život se krátí, doba letí,
Voláme do tmy, kdo je s náma.
Říkám, že dvanáct dávno bijí,
Pavouk jen vylepšuje sítě.
Ví všechno o lidech, jak žijí,
V úkrytu číhá na tvý dítě.
V úkrytu číhá na tvý dítě.
Moc – to jsi ty!
Moc – to je tvůj hlas!
Mlčení je souhlas,
Možná přichází tvůj čas.
Moc – to jsme my!
Moc – to je náš hlas!
Moc – to jsi ty,
Jen musíš z ulity!
My máme paměť děravou.
Ze lží je pravda, z pravdy fámy.
Strach létá stádu nad hlavou,
Smrtka se halí do reklamy.
Časy se před očima mění.
Ptám se, jak je můj řetěz dlouhý?
V mlhách se skrývá vysvětlení.
Povstat nebo zavraždit svý touhy?
Povstat nebo zavraždit svý touhy?
Moc – to jsem já!
Moc – to je můj hlas!
Mlčení je souhlas,
Možná přichází Tvůj čas
Moc, to jsme my!
Moc, to je náš hlas!
Moc, to jsi ty!
Jen musíš z ulity.
Kde skončí hrdý občan státu,
Kterého právě smetli k zemi?
Svoboda – oběť atentátu.
Možná se sejdem za mřížemi.
Slyšíte nás, my nejsme děti,
Už toho máme plný zuby!
Memento mori, roky letí.
Nebudeme držet huby!
Nebudeme držet huby!
Moc – to jsi ty!
Moc – to je tvůj hlas!
Mlčení je souhlas,
Možná přichází tvůj čas.
Moc – to jsme my!
Moc – to je náš hlas!
Moc – to jsi ty!
Jen musíš z ulity.
9. Domnělý spasitel
Vetknu pocity do pár tónů.
Dav jako dřív bude vzývat krysaře,
Jenž slíbí spasit osudy miliónů.
Nářky zoufalých se stanou jeho tváří,
Naslibuje ráj sladkým hlasem.
Cestu mu umetou špatní hospodáři.
Nakrmí se zlatem a jejich masem.
Zrodí se mesiáš, těsně po půlnoci!
Domnělý spasitel. Poznáš ho po ovoci.
Po bitvách s větrnými mlýny
Vkládám do veršů, co mě trápí.
A když pohlédnu v tichu do hlubiny,
ze stínu vyvstane postava v kápi.
Dlouho dřímá v hlubinách duší.
V dobách blahobytu spočívá v klidu,
Dokud ho znovu ze spánku nevyruší
Obchodníci s deštěm vládnoucí lidu.
Zrodí se mesiáš, těsně po půlnoci!
Domnělý spasitel. Poznáš ho po ovoci.
Jako hejna ryb v sítích rybáře,
Jako publikum nevidící za oponu,
Dav jako vždy následuje krysaře,
Jenž slíbí spasit osudy miliónů.
Zrodí se mesiáš, těsně po půlnoci!
Domnělý spasitel, poznáš ho po ovoci.
10. Minový pole
Z dálnice je pěšina skrz minový pole, vole,
Dvě stě přísedících paroduje krále,
Kterýho nezajímá, co se děje dole.
Bere se, kámo, vlevo i vpravo!
Nahoře, dole, hele bere se, kde teče.
Vinu nebo nevinu zkřiví právo.
Do první křeče dá se zpívat vkleče.
Ten kdo se nevzdá, napije se z grálu
A vyryje svý jméno do koruny králů.
Karty rozdávají všemocné říše,
Servilní sluhové olíznou pána.
Malí se bojí velkých výšek.
Škodná je pečlivě cejchována.
Vlčímu divadlu beránek věří.
Lákadlům švindlíře naletí posté.
Blázen, kdo bez ptaní otvírá dveří.
Šelma má hlad a ten s jídlem roste.
Ten kdo se nevzdá, napije se z grálu
A vyryje svý jméno do koruny králů.
Za snem poletím klidně až ke dnu,
Klidně až k samotný nebeský bráně.
Ač můj cíl vězí v nedohlednu,
zašeptám přání, nesložím zbraně.
Ten kdo se nevzdá, napije se z grálu
A vyryje svý jméno do koruny králů…!
